PRAVĚK

Již v pravěku  lidé vybírali náhodně objevené včelí kolonie v dutinách stromů, skal apod. o jejich zásoby. U všech  kultur mělo včelařství a získávání včelích produktů zvláštní poslání jak z hlediska náboženského, tak i z hlediska výživy a léčení.

STŘEDOVĚK

Ve středověku existovalo tzv. BRTNICTVÍ. Brtníci organizovaným způsobem šplhali po stromech a z dutin, včelami obsazenými, vylamovali části medných plástů. Ve středověku si společnost včelařů velmi vážila, včelaři měli vlastní cechy, mohli nosit zbraň, měli zvláštní práva a vlastní, tzv. včelařský soud. Díky lidské pohodlnosti začal postupně převažovat cílený chov v přenosných úlech v blízkosti obydlí nad doposud používaným brtnictvím. Nejjednodušším typem úlu byly kláty, které se zhotovovaly z ručně vydlabaných částí kmenů. Dalším používaným materiálem byla sláma, rákos, palach nebo proutí, z čehož vznikl následný vývojový stupeň 18. století -  kruhová košnice.

18. STOLETÍ

V dubnu 1775 podepsala rakouská císařovna Marie Terezie (1740-1780) včelařský patent pro Moravu. Tímto právním dokumentem se ustavila včelařská škola ve Starém Brně. Držitelé včelstev byli zbaveni jakýchkoliv daňových břemen a svým způsobem i nevolnických povinností. Včelaření se stalo součástí vzdělávání v kněžských seminářích. Průkopníky lidového včelaření se tak stávali především venkovští kněží.
Lidé si časem začali všímat, že kláty i koše mají jednu nevýhodu: prohlídka včelstva nebyla možná bez narušení nebo zničení díla. Švýcarský chovatel včel François Huber hledal řešení v konstrukci tzv. Huberova rámkového úlu, do kterého bylo možné nahlédnout.

19. STOLETÍ

19. století, coby století vynálezů a velkých objevů, se takto projevilo i v chovu včel. Slezan Jan Dzierzon v r. 1845 veřejně pojednal o svém objevu – partenogenezi trubců. Také zdokonalil Huberův úl, tím způsobem, že nechal včely stavět plásty na laťky volně uložené u stropu úlu. Brněnský včelař baron A. Beylepsch dále zdokonalil Dzierzoňův systém tím, že uzavřel včelí plást do dřevěného rámku. Roku 1852 patentoval objev „včelí mezery“ americký včelař Lorenzo Langstroth. Ze „včelí mezery“ vychází konstrukce úlu, která nese jméno objevitele. Langstrotův úlový systém je dnes známý v celém světě.V září r. 1865 major rakouské armády Franz von Hruschka předvedl v Brně na sjezdu rakouských a německých včelařů svůj důležitý vynález - medomet. Rok 1866 dal vzniknout úlu zvanému Moravský stojan, rámkové míře 39x24 a v tomtéž roce se narodil František Adamec, který pak později, roku 1904, stanovil tuto rámkovou míru za „ českou národní“. Stolařský mistr Johannes Mehring zhotovil umělou mezistěnu ze včelího vosku.